Obec Šemnice
obec Šemnice
Drobečková navigace

Úvod > Volný čas > Okolí a památky

Okolí a památky

Katastr obce je na východě ohraničen Doupovskými horami s nejvyšší horou Hradiště, vysokou 932 m. Území patří vojenské správě a nelze je navštívit, cvičí zde česká armáda a vojska evropských států NATO.

Skalky skřítků Šemnice

Skalky skřítků

Na úpatí Doupovských hor, nad obcí Dubina, se nachází přírodní úkaz, vápencové jeskyně pod názvem tajemné Skalky skřítků, dutiny po unikajících plynech ve skalní stěně nad Dubinou. Díky dlouho neobjasněnému původu děr se k této geologické rezervaci váže několik pověstí o trpaslících. Ve srázné stěně třetihorních vyvřelin bazaltu je zhruba šedesát válcovitých dutin o průměru od několika centimetrů do 1,5 metru. Hloubka otvorů činí až pět metrů. Dnes se většina geologů domnívá, že otvory vznikly zvětráním vyvrácených stromů ve vulkanických sedimentech. Tyto jeskyně jsou veřejně přístupné podle turistických značek.

 

Šemnická skálaŠemnická skála 

Dva kilometry západně od Skalek skřítků se vypíná výrazná krajinná dominanta. Jedná se o chráněný přírodní výtvor Šemnická skála. Vrchol znělcové skály v minulosti zdobil kříž. Podle pověsti upomínal na šťastnou záchranu mladé dívky, kterou pronásledoval zlý rytíř z Andělské Hory. Děvče nalezlo na skále útočiště, zatímco zloduch se z ní zřítil i se svým koněm. Od těch dob se skále říkalo Panenský skok, později pak Heřmanův kámen podle majitele kysibelského panství Heřmana Černína. Název Šemnická skála se ujal až v 19. století.

Výhled z Šemnické skály

Skála je chráněným přírodním výtvorem a výskytem vzácných teplomilných rostlinných společenstev. Významné je i zdejší hnízdiště výra velkého. Šemnická skála je atraktivním turistickým cílem. Její východní stěna spadá strmě do hloubky bezmála 100 metrů. Z vrcholku skály je daleký výhled do líbezné krajiny středního Poohří lemované na severu Krušnými horami a z jihu vulkanickými vrchy Doupovských hor.

 

Kamenné stádo

Zajímavým gemorfologickým jevem vytvořeným proudící vodou jsou obří hrnce. Známé jsou na Vydře, horní Vltavě, Jizeře či Kamenici. Že se vyskytují na Ohři, ví málokdo. Zde jsou vázány na křemencové a žulové balvany, které v řečišti pod Karlovými Vary vytvořily "kamenné stádo". V některých blocích vymlela vířivá voda pomocí písku a valounků rotujících na dně prohlubní nejen mělké misky, ale i krásné pravidelné tvary - dokonalé obří hrnce. Ty jsou nejlépe vyvinuté v peřejnatém úseku mezi Muzikovem a Dubinou.